Registrace kosmetických výrobků v CPNP: Zákaz nových látek od EU!

Světový trh s kosmetikou je opět na vzestupu. Od poklesu během covidu dosáhne letos obratu kolem 108 miliard USD, který se do roku 2028 vyšplhá na téměř 129 miliard USD. A právě Evropa patří ve výrobě kosmetiky ke světovým lídrům. V inovativním kosmetickém průmyslu zaměstnává přibližně 150 tisíc lidí ve výrobě a dalších 350 tisíc v prodeji a distribuci. Cílem Evropské unie je proto přinést tu nejvyšší možnou úroveň ochrany spotřebitelů, ale zároveň podpořit inovace a celkovou konkurenceschopnost odvětví.

Legislativa pro prodej kosmetiky v EU

Všechny certifikované kosmetické výrobky, které jsou na trh EU uváděny musí splňovat zákonné požadavky a být pro spotřebitele bezpečné. Hlavním legislativním rámcem je aktuálně CNPN, hlášení závažných nežádoucích účinků (SUE), či nová pravidla používání nanomateriálů. Od 11. března 2013 platí v celé EU zákaz testování kosmetiky na zvířatech.

Jak úspěšně uvést kosmetické přípravky na trh EU

Před uvedením na trh musí odpovědná osoba prokázat shodu s komplexní informační dokumentací (PIF) pro každý výrobek, včetně požadovaných laboratorních testů stanovených v nařízení. Součástí této dokumentace musí být také vypracování CPSR, podle specifických požadavků nařízení, v souladu s přílohou I. CPSR se skládá ze dvou částí.

Část A obsahuje informace o bezpečnosti kosmetických přípravků a část B obsahuje posouzení bezpečnosti kosmetických přípravků. CPSR musí obsahovat řadu prvků, jako jsou informace o složení, procentuálním zastoupení látek, chemických názvech, funkcích jednotlivých složek, fyzikálních a chemických vlastnostech výrobku, mikrobiologické kvalitě nebo toxikologickém profilu složek.

Odpovědná osoba za kosmetické výrobky je právnická nebo fyzická osoba, obvykle výrobce usazený v EU nebo dovozce v případě výrobce mimo EU. "Spotřebitelé jsou lépe chráněni a mají jasnější informace o kosmetických výrobcích, které kupují, ať už se jedná o výrobky každodenní potřeby, jako je zubní pasta, nebo luxusní zboží, jako je nová rtěnka nebo voda po holení. Nařízení rovněž usnadňují prosazování pravidel, čímž se usnadňuje. Předpisy také usnadňují prosazování pravidel, čímž zvyšují spokojenost zákazníků a jejich důvěru v koupené výrobky,“ uvedl svého času bývalý chorvatský eurokomisař Neven Mimica.

Informační složka výrobku (PIF) obsahuje informace a podpis výrobku, popis výrobních postupech, zprávu o bezpečnosti CPSR a také důkazy o účinnosti výrobků musí povinně registrovat na portálu CPNP (Cosmetic Products Notification Portal).

K čemu slouží portál EU pro oznamování kosmetických prostředků?

CPNP je bezplatný portál zřízený Unií jako celoevropský oznamovací systém pro kosmetické výrobky, který zrušil potřebu oznamovat. CPNP je tak přístupný příslušným orgánům, toxikologickým centrům, odpovědným osobám a distributorům kosmetiky, a uvádí důležité informace z produktové dokumentace. Samostatný modul je přitom zřízen pro kosmetiku, která obsahuje nanomateriály, aby mohla Evropská komise v případě potřeby požádat vědecký výbor o posouzení bezpečnosti obdobného výrobku pro spotřebitele.

Potřebujete vypracovat komplexní dokumentaci PIF a CPSR ke kosmetickým výrobkům?

A kdy přijde revize nařízení EU o kosmetických výrobcích?

Nařízení EU o kosmetických výrobcích prochází častými změnami i doplněními, přičemž Green Deal a strategie EU v oblasti udržitelnosti chemikálií podnítily v tomto směru diskusi a otevřely veřejnou konzultaci týkající se nové revize. I když víme, co by mělo být jejím obsahem, původně plánovaný termín posledního čtvrtletí 2022 dodržen nebyl. Evropská komise na osmém výročním kongresu CRCC v Bruselu potvrdila, že se návrh zpozdí z důvodu probíhajících politických diskusí v některých otázkách. Nový termín předložení návrhu revize, který bude po červnových volbách již na bedrech nového Evropského parlamentu, by měl přijít někdy v roce 2027 nebo 2028. Návrh by měl zahrnovat následující body:

• Posílení prosazování celních předpisů propojením CPNP s celními informačními systémy. Umožní automatickou kontrolu kosmetiky dovážené v rámci Evropské unie.

• Obecný zákaz látek endokrinních disruptorů kategorie 1 podle systému zavedeného pro látky CMR kategorie 1 v článku 15. Kromě toho zvláštní ustanovení o respiračních senzibilizátorech kategorie 1 a STOTS (toxicita pro specifické cílové orgány).

• Zahrnutí digitálního označování.

• Přerozdělení Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitelů (VVBS) v rámci agentury ECHA.

• Přizpůsobení nařízení EU o kosmetických výrobcích Lisabonské smlouvě, které Evropské komisi umožní přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty namísto postupu projednávání ve výborech.

Neustálý progres v zakázaných látkách kosmetiky

Koncem června 2024 oznámila Evropská komise Světové obchodní organizaci WTO návrh Souhrnného zákona VII (Omnibus Act VII), kterým se mění a doplňuje používání CMR látek v kosmetických výrobcích. Jedná se o složky, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR). Od 1. září 2025 budou do přílohy II nařízení, která vytyčuje zakázané látky ve složení kosmetiky, doplněné k přibližně 1700 stávajícím i další. Mezi nové zakázané látky patří například difenyl(2,4,6-trimethylbenzoyl)fosfinoxid, klothianidin, benzyltrifenylfosfonium, dimethylpropylfosfonát, dibutylcin maleát, oxid dibutylcinu a další.

„Výrobci kosmetiky, jejichž produkty nové zakázané látky obsahují, budou muset změnit složení a opětovně aktualizovat zprávu o bezpečnosti, dokumentaci i oznámení CPNP,“ upřesňuje odbornice na chemické a biologické inženýrství Gűnesová ve svém článku.